Rozdíl mezi jídelní a nápojovou termoskou a termohrnkem STANLEY®

Obecně jde o to, že je termoska založena na základních fyzikálních zákonech. Rozdíl mezi termoskou na nápoje a termoskou na jídlo není v konstrukci, ta je stále stejná, ale v detailech, které však mají zásadní vliv na to, jak se termoska chová a co "dokáže". Obecně je termoska nádoba, která izoluje obsah od okolního prostředí. Vakuová izolace, která je použita u produktů STANLEY^®, je nejlepší možná pro tento účel. Jde však stále o produkt, který pouze brání obsahu v tom, aby změnil svou teplotu. Ať jde o horký nebo studený obsah. Obsah změní svoji teplotu proto, že dochází k tepelným ztrátám skrze obal, který je tvořený samotným tělem termosky a zátkou. U některých produktů je udaný čas pro horké a studené rozdílný. Je to způsobeno základní fyzikou.Teplo jde směrem nahoru a studené směrem dolů. Dole je vakuová izolace, nahoře je "nedokonale" (v porovnání s vakuem) izolovaná zátka. Proto je u termosek nejkritičtější místo hrdlo s uzávěrem. Teplo, které jde nahoru se díky zátce, kterou není možné udělat vakuovou, ztrácí - "uchází". U nápojových termosek, aby vydržely co nejdéle se hrdlo zúží a tím se zabrání úniku. Musí se jen hledat kompromis pro poměr mezi snadnou manipulaci (nalévaní, pití, čištění atd.) a přijatelným únikem energie. U jídelních termosek je tento kompromis na úkor úniku tepla a je zde důležitější vlastnost a to manipulace z obsahem, tedy jídlem a následném čištění po použití. Tepelné ztráty zátkou/víčkem jsou zde mnohem větší než u nápojové termosky. Proto termosky stejného obsahu, ale s rozdílným druhem využití, a tím druhem víčka, se svými tepelnými vlastnostmi poměrně zásadně liší. 
Velmi laicky, ale poměrně přesně a názorně si ztráty můžete představit následovně. Pokud naplníme plastový vak (termonádoba) vodou (obsah s vloženou tepelnou energií)) a do vaku uděláme díru (konstrukčně danné tepelné ztráty/úniky) tak voda po čase z vaku zmizí (obsah se buď ohřeje nebo zteplá). Čím více vody (energie) do vaku vložíme, tím déle bude trvat, než voda vyteče (dojde ke změně teploty obsahu). Čím bude otvor ve vaku větší (tepelné ztráty a tím i kvalita termosky), tím bude výdrž větší nebo menší. Asi tak. 

Druh použitého pokrmu.
Druhým aspektem, aby to nebylo tak jednoduché, je druh použitého pokrmu. Všechny termosky STANLEY® jsou testované s vodou.Voda je svými fyzikálními vlastnostmi velmi dobrá substance k uložení energie. Stejně tak káva, čaj, ovocné šťávy (studené) a podobně. Pokrmy jako brambory, knedlíky, těstoviny, rýže a podobně obsahují velké množství vzduchu, který energii není schopen akumulovat. Tepelná ztráta termosky je stále stejná, ale počáteční energie obsahu vložená do ní ne. Proto i v případě, že je obsah (viz výše) "pocitově" horký, nevydrží v termosce tak dlouho jako horká voda, čaj a podobně. "Nejhorším" možným pokrme pro uchování je tak rýže nebo suché těstoviny, couscouse, bulgur, které prakticky nemají žádnou tepelnou akumulaci  a špatně tak tepelnou energii uchovají. Vhodnými pokrmy pro uchování jsou tedy různé druhy polévek, omáček, obecně jídel s vysokým obsahem vody (vysoké hustoty) - hutná "mokrá" jídla.. Nejméně vhodné, jak z textu vyplývá je rizoto, těstoviny, saláty a podobně. 

Tepelná úprava pokrmu
Třetím, také poměrně podstatným aspektem je tepelná úprava obsahu. Je zásadní rozdíl v tom, zda se pokrm uvaří a vloží do termosky nebo zda se uvaří, vychladne a znovu se ohřeje. A zde je ještě další zásadní rozdíl  a to mezi konvenčním ohřevem a  ohřevem v mikrovlnné troubě. Na prvním místě v akumulaci energie, a tím i delší výdrže v požadované teplotě, je ihned, konvenčně (oheň, plynový sporák, elektrický sporák, indukční ohřev) tepelně upravené jídlo. Na druhém místě je konvenčně ohřáté jídlo, na vysokou teplotu a na posledním místě je ohřáté jídlo v mikrovlnné troubě. Jídlo ohřáté v mikrovlnné troubě, aby vydrželo teplé po delší čas a neztratilo svojí teplotu se  musí prohřát opravdu velmi, velmi dlouho.

 

Naplnění obsahu
Posledním aspektem, který je potřeba zmínit, je také obsah nebo spíše plnost obsahu - naplnění. Termoska je vždy testovaná plná. Zde bych to přirovnal k sudu s vodou. Pokud bude sud plný vody a bude mít dírku, kudy bude voda unikat (u termosku tepelné ztráty), voda z něj vyteče za určitý čas. Pokud bude vody hodně, bude téct dlouho, pokud málo vyteče rychle. Stejně tak to bude s obsahem a jeho teplotou v termosce.